Něco o včelách

Matka:

tvoří základ společenství.Je to oplozená samička, která svým kladením (denně naklade až 1 500 vajíček) zajišťuje přežití společenstva. Dožívá se až čtyř let. Poté je vyměněna (ať včelami nebo včelařem). Ve včelstvu nevykonává jiné práce, a proto nemá vyvinuty žádné pracovní orgány (jako kartáčky, pylové tlačítka a košíčky; chybějí jí rovněž voskotvorné žlázy). Její nápadně dlouhý zadeček vyplňují pohlavní orgány, především mohutné vaječníky.Matka se ve včelstvu neživí sama. Má kole sebe doprovod. Je tvořen 8 až 26 mladuškami ty o ní pečují a krmí ji ,již na pohled se liší kladoucí matka od včel dělnic velikostí. Měří 20 až 25 mm a její hmotnost je 180 až 260 mg. Zároveň včela od matky získávají feromon ,,mateří látku“. Matka ji produkuje v kusadlové žláze. Dělnice ji pak v potravě předávají dál. Mateří látka sjednocuje včelstvo a potlačuje rojovou náladu. Proto po odstranění matky začnou být včely neklidné, pocítily osiřelost. Takové včely bývají agresivnější.

Včelstvo :

 Tvoří jednu velkou rodinu. V jejím těle stojí matka. Rodinu dále tvoří její potomci – trubci a dělnice. Žijí společně pohromadě – nejméně po dvě generace včel - a je mezi nimi aktivní součinnost.   Včela medonosná nemůže žít delší dobu sama. Je odkázána na pomoc svých družek. Včelstvo jako společenská jednotka nevzniklo náhodně. Je výsledkem přizpůsobování se včel medonosných životním podmínkám v dlouhé vývojové etapě asi 80 milionů let. Než vznikla včelstva jako společenství, vyvíjely se včely ve vývojových skupinách a etapách. ,,Třebaže sporé fosílie neříkají nic o stupni společenského vývoje včel, máme určité představy o tom, jak vypadaly stupně a etapy tohoto vývoje. Usuzujeme tak ze studia současných včel, kterých žije na Zemi kolem 20 tisíc druhů. Každý druh, rod nebo čeleď jsou na různém stupni vývoje. Včela medonosná – sdružená ve včelstvech – stojí vývojově nejvýše. Společný život dává včelám mnoho zajímavých rysů a vlastností a včelstvo tvoří harmonicky organizovaný celek. Rozvoj včelstev je úzce spjat s prostředím. Činnost včelstev je reakcí na proud změn, jež probíhají v životním prostředí včelstva Přitom počasí a klimatické podmínky mají na činnost včel nejvýraznější vliv. Plodování včelstev začíná brzy po slunovratu v zimním období, kdy jsou včelstva vlivem chladu stažena do zimního chumáče. Jejich činnosti probíhají skrytě. S příchode jara dochází k výrazné dělbě práce. Včely začnou vyletovat pro vodu, pyl a za snůškou. Přínosy pylu a sladiny způsobují rychlý růst včelstev – a to vede ke zvýšené tvorbě tepla a k dalšímu plodování, ke stavbě včelího díla. Rychlý růst počtu včel, teplé dny a těsné hnízdo mají za následek vznik rojové nálady ve včelstvu, rojení a vznik nových včelstev dělením. Rozvoj včelstev vrcholí na začátku července, kdy včelstva nahromadí zásoby medu, a pak již všechna činnost směřuje pomalu k přípravě na klidové období. Ve vrcholném období rozvoje včelstva je v úlu až 60 tisíc dělnic, 300 až 600 trubců a pouze jedna matka. Dále tu jsou vajíčka, plod, zásoby med a pylu, včelí dílo z vosku – plodové a medné plásty.